1. Lásku svou já dávám tobě,
Pane můj, tys život sám.
Přiviň blíž mne, Bože, k sobě,
požehnání tvé ať mám.
Jako láskou přítel pojí
srdce svoje s přítelem,
jako dítě s matkou svojí,
s tebou jít chci životem.
2. Rád chci mít i dítky tvoje,
vždyť to moji bratři jsou.
S nimi z tvého pravdy zdroje
brát chci manu nebeskou.
S učedníky tvými, Pane,
pokoj cítí srdce mé,
v kruhu jejich láskou plane,
kráčí k nebes otčině.
3. Tobě, všeho Stvořiteli,
všechny věci známé jsou.
Nebe, země, Spasiteli,
chválí moc a lásku tvou.
Dnes ji zčásti jenom známe
ve tvém daru spasení.
Až se vrátíš, pak se, Pane,
všechno v lásku promění.